Historie genetiky zvířat na univerzitě

Gregor Mendel publikoval své výsledky o studiu přenosu genetické informace z generace na generaci v roce 1865. Jejich celosvětovému uznání došlo až po roce 1900. Přesto u některých vědců a filosofů převládala myšlenka dědičnosti získaných vlastností, kdy je dědičnost ovlivněna prostředím. Není se co divit, neboť z důvodu neznalosti pravých příčin dědičnosti byla několik století využívána nesprávná hypotéza (a přiznejme si, bylo to také pohodlné). Tento falešný pohled na genetiku zpočátku vedl jen k akademické diskusi až později (za stalinovské éry) byla genetika získaných vlastností (např. převýchovou) ideologicky zneužita. Dvacáté století je hlavně bojem ideologií s důsledkem miliónů lidských obětí. Genetikové obhajující mendelistickou genetiku nebyli vyjímkou. Vztah vědy, státu (zejména totalitního) a svobody je rámcem, v kterém se rozvíjela genetika a také vysoké školství v Čechách a na Moravě. Stav genetiky byl obrazem stavu naší společnosti. 

Vznik univerzity a předválečná léta

Vysoká škola zemědělská (VŠZ) byla založena v roce 1919 (viz historie MZLU).

Genetika jako vědní obor se ve světě teprve formovala na základě znovuobjevení Mendela a prvních rozvíjejících poznatků prvních generací genetiků. Přesto teorii dědičnosti získaných vlastností ve dvacátých letech koexistovala s Mendelovou teorií, kdy někteří biologové vychovávaní v prostředí evolucionizmu spolu s dědičností získaných vlastností nedokázali rozpoznat protikladnost s Mendelovou koncepcí (např. V. Růžička). Tuto zdánlivou koexistenci naprosto vylučoval např. profesor E. Babák lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (dnes jsou podle Babáka pojmenovány jedny studentské koleje),

V roce 1921 byl v Brně založen Výzkumný ústav zootechnický a to zejména zásluhou Jaroslava Kříženeckého (1896 - 1964), v této době ještě zástupce evolucionismu. Kříženecký se také poprvé snažil založit Mendelův ústav pro genetiku a eugeniku při Masarykově univerzitě, kde by se prováděla výuka i pro studenty Vysoké školy zemědělské. Hospodářská krize, nacizmus a druhá světová válka tomu zabránila.

Zemědělská praxe přijala Mendelovy závěry bez problémů, protože podporovaly šlechtitelskou zkušenost a vysvětlovaly řadu jevů. Ke konci třicátých letech již v Československu málokdo otevřeně zastával protimendelistické názory. Diskuze však probíhala jen na akademické úrovni, čistě na vědeckém poli.

Čtyřicátá léta XX. století

Vysoké školy byly nacisty uzavřeny (17.11. 1939). Na půdě Vysoké školy zemědělské působila německá policie.

Jaroslav Kříženecký si omylnost teorie dědičnosti získaných vlastností uvědomil v roce 1940 jako jeden z posledních, zato se otevřeně rozešel s idejí dědičnosti získaných vlastností a věnoval se studiu mendelizmu.

Převzetí totální moci komunistickou stranou v roce 1948 mělo zásadní vliv na společnost, vysoké školství a samozřejmě výuky genetiky. V Sovětském svazu byla moderní genetika založená na Mendelově objevu označena za buržoazní pavědu se všemi stalinskými důsledky pro ty genetiky, kteří se jí nevzdali. Se vzrůstající převahou Lysenkovy doktríny na sebe nedala perzekuce českých genetiků dlouho čekat (jak vyplývá z povahy českého národa). Kříženeckého druhý pokus zbudovat Mendelův ústav opět zkrachoval, i když byl podporován významnými zahraničními genetiky. Navíc byl v roce 1948 na příkaz akčního výboru VŠZ propuštěn.

Padesátá léta XX. století

V roce 1950 vznikla Zemědělská fakulta se zootechnickým směrem a v roce 1952 vznikla samostatná Zootechnická fakulta, která se v roce 1959 reorganizovala na Agronomickou fakultu s oborem zootechnickým.

O genetice se v této době pod vlivem stalinismu a lysenkismu snad ani nedá hovořit. Oficiální genetika se k Mendelovi nemohla hlásit. Smrtí Stalina docházelo postupně k návratu genetiky, přesto byl Kříženecký na 18 měsíců zavřen za projevení svých jednoznačných názorů podporujících mendelizmus a odvrhujících lysenkizmus a genetiku získaných vlastností.

Šedesátá léta XX. století

Profesor Kříženecký konečně mohl realizovat svou vizi Brna jako města Mendela, kdy vybudoval světově známé Mendelianum (otevřeno v roce 1965). Konečné realizace Mendeliana se však nedočkal, zemřel v roce 1964.

V roce 1965 se konalo mezinárodní Mendelovo vzpomínkové sympozium ke 100. výročí publikování Mendelovy práce, na kterém se rehabilitovala mendelistická genetika. Koncem 60. let se téměř nikdo z biologů a genetiků k lysenkizmu a dědičnosti získaných vlastností nehlásil.

V roce 1966 vydala vláda usnesení o podpoře genetiky. VŠZ v Brně byla určena vedoucím pracovištěm pro genetiku lesních dřevin a veterinární genetiku a rozvíjela se genetika rostlin a zvířat. Bylo nařízeno, aby vysoké zemědělské školy vypracovaly samostatná praktika pro živočišnou a rostlinnou genetiku a také učebnice genetiky. Prioritně měly vznikat genetické laboratoře. Genetika se ve větší míře stala součástí učebních programů se specializací zootechniky, agrotechniky a veterinární medicíny. Byly zavedeny postgraduální školení pracovníků šlechtitelských a plemenářských služeb.

Na VŠZ v Brně se rozvíjela laboratoř pro studium krevních skupin a dalších biochemických polymorfních znaků u skotu, prasat a drůbeže. Od roku 1956 probíhala studentská vědecká a odborná činnost (SVOČ) na AF. Od konce šedesátých let se jich účastnili také studenti s genetickými pracemi.

Katedra genetiky živočichů byla v roce 1969 spojena s Katedrou obecné zootechniky a vznikla Katedra obecné zootechniky a genetiky živočichů -> když normalizovat tak začít u genetiky.

70. - 80. léta XX. století

V roce 1987 s konala na VŠZ konference "XIII. Dny genetiky hospodářských zvířat". Pracoviště genetiky bylo začleněno do Katedry obecné zootechniky a genetiky.

Jinak to byla doba udělování čestných uznání za x-té místo v různých socialistických soutěží, brigád na vinicích a výletů za významnými památkami dělnického a kdo ví jakého ještě hnutí.

Devadesátá léta XX. století - svobodná genetika, nové podmínky výzkumu a výuky

Ústav genetiky byl zřízen roku 1991 a byl rozdělen na oddělení genetiky a základů šlechtění hospodářských zvířat a oddělení genetiky rostlin. Oddělení genetiky zvířat navázalo na tradici Katedry genetiky živočichů, která byla v roce 1969 spojena s Katedrou obecné zootechniky. Při této příležitosti prof. Dvořák uspořádal seminář "Geneticko-fyziologické a užitkové aspekty stresu u prasat", kterého se účastnili významné osobnosti oboru. Od počátku devadesátých let se začala na ústavu rozvíjet molekulární genetika, která se stala hlavním směrem výzkumu. Ke konci desetiletí již byly vytvořeny laboratoře výzkumné a aplikované molekulární genetiky.

V roce 1995 se VŠZ přejmenovala na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Od tohoto roku byly pořádány každé dva roky studentské konference doktorandů a studentů na téma "Genetika a šlechtění zvířat", zpočátku organizovaných na MZLU, následně na Střední zemědělské škole v Přerově při příležitosti konání výstavy zvířat.

V roce 1996 byla otevřena specializace "Genetika a šlechtění hospodářských zvířat", v kterém náš ústav zajišťoval tři předměty: Genetika skotu a prasat, Molekulární genetika živočichů a Genetika ve šlechtění zvířat. Takto se mohli studenti 4. a 5. ročníku zootechnického oboru specializovat až do roku 2006, kdy tato specializace zanikla v důsledku vytvoření nového třístupňového systému výuky na univerzitě a vzniku nových oborů (např. Živočišné biotechnologie) po roce 2003.

Během tohoto desetiletí řešil Ústav genetiky celou řadu projektů od grantových agentur Ministerstva zemědělství a AVČR. Vylmi úspěšný byl i při získávání projektů z Fondu rozvoje VŠ, kdy řešil každým rokem (od roku 1995) 2 - 3 takovéto projekty, které umožnili rozšiřovat doktorské práce postgraguálnách studentů. Celkem úspěšně ukončilo doktorské studium 5 studentů v 2. polovině devadesátých let. 

Ústav genetiky organizoval v roce 1996 mezinárodní vědeckou konferenci XVII. Genetické dny.

XXI. století 

V roce 2002 Ústav genetiky pořádal mezinárodní vědeckou konferenci XX. Genetické dny. Krátce po konferenci zemřel prof. Ing. Josef Mácha, DrSc., který na MZLU působil jako emeritní profesor genetiky a na pracovišti genetiky aktivně působil v 60. a 80. letech.

V roce 2003 se osamostatnilo oddělení genetiky živočichů jako samostatný Ústav genetiky. Genetika rostlin se stala součástí Ústavu botaniky.

Od roku 2003 doktorandi ústavu studovali v novém oboru "Molekulární biologie a genetika živočichů", který byl akreditován ve spolupráci s Laboratoří molekulární embryologie. Byl akreditován také magisterský studijní obor "Živočišné biotechnologie", jehož garantem byl Ústav genetiky.

Od 1.1.2005 byl Ústav genetiky sloučen s Ústavem morfologie, fyziologie a veterinářství. Samostatná existence genetiky živočichů na MZLU v Brně byla opět ukončena. Vznikl Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. V rámci sloučení proběhla velká rekonstrukce laboratoří - výzkumné, výukové laboratoře molekulární genetiky.

Laboratoř molekulární embryologie, která prováděla úspěšný výzkum více jak 10 let na MZLU, zanikla k 1.9. 2005, přechodem na Masarykovu univerzitu.

• Se studenty 1. a 2. ročníku oboru Živočišné biotechnologie jsme byli na akci v Centru Mendelianum v rámci Dopoledne s J. G. Mendelem/Týden vědy a techniky. Prof. Matalová měla přednášku o J. G. M. a následně si studenti prošli místa, v kterých se Mendel scházel s kolegy Přírodozkumného spolku, a také si zasoutěžili (4. 11. 2015)
• Genetická společnost Gregora Mendela a Mendelovo muzeum v Brne zorganizovali česko-slovenský seminář: Univerzitní vzdělávání genetiky 150 let po Mendelovi, který sa konal 29. 5. 2015 v Mendelově muzeu v Brně.
• Mendel Forum 2015 - Weekend with JGM (6.-8. 3. 2015) a týden s JGM (6. - 12. 3. 2015)

----------------------------------------

Bylo využito materiálů:

Kantor a kol. (1979) 60 let Vysoké školy zemědělské v Brně.

Matalová, A., Sekerák, J. Genetika za železnou oponou. Brno, Moravské zemské muzeum, 2004, 119 s. ISBN 80-7028-239-8

Vzpomínek a osobních zkušeností pracovníků genetiky.

Jakékoliv připomínky prosím zasílejte e-mailem. Děkuji, Tomáš Urban (26.8.2005).